Každý někdy asi slyšel vyprávět o tom, jak se nakupuje v londýnských buticích a tak půlka mých čtenářů by to určitě někdy i ráda zažila. Popravdě v Londýně jsem na nakupování neměla moc čas a Birmingham i Worcester jsou celkem zklamání. Velký outlet Bicester Village sice hostí outlet Radley London, kde jsem utratil svoje stravné na více než dva dny, ale jinak je to nablýskaná díra pro asijské turisty (ano, jezdí tam v autobusech). Proto bych se v tomto příspěvku ráda krátce zaměřila spíš na to, co Britové nosí, než na to, co visí na ramínkách v obchodech.
Nezapomeň pršiplášť
Bydlím na maloměstě, takže tu nepotkávám žádné nafintěné holčiny a alternativní blogeríny. Většina lidí tu vypadá celkem normálně a myslím, že zastupují většinu anglické populace (Skoty opravdu nechme nyní stranou).
Nejdůležitějším kouskem v anglickém šatníku je samozřejmě pršiplášť. V Čechách se myslím téměř neprodávají. Jde většinou o něco mezi trenčkotem, baloňákem a šusťákovou bundou. Vyroben bývá z tlustšího materiálu s nějakou povrchovou úpravou proti dešti. Barvy bývají něco od vyblité khaki zelené přes depresivní tmavě modrou pro ušmudlanou šedivou. Popravdě, zlaté softshellové bundy! Ty jsou aspoň většinou hezky barevné.
Typický neforemný pršiplášť v neurčité tmavé barvě. |
Překvapí, že naopak deštník není nutnou součástí každé kabelky. Když se všude dostanete autem a mezi budovami přebíháte v pršiplášti, žádný nepotřebujete. Lidé tu samozřejmě mají deštníky, ale osobně jsem byla překvapená tím, že je nemají úplně všichni.
I přes deštivé počasí jsem tu zatím nepotkala nikoho v holinkách, kdo by si vykračoval po High Street. Marks&Spencer tu sice prodává i holinky, ale jsou to obyčejné černé gumáky, žádná zábavná růžová srdíčka do města či na fesťák.
Když budete mít štěstí, dostanete do pasu šňůrku, aby to vypadalo jako dva pytle místo jednoho |
Muži, ženy, děti
Muži se tu oblékají většinou tak, jak odpovídá práci v kanceláři, tedy nedžínové kalhoty, košile nebo triko s límečkem. Stále se tu pohybuje obrovské množství hladce oholených anglických gentlemenů v ležerním oblečení na nedělní procházku. Doma jsou to klidně vyvalení pupkáči, ale když jsou mezi lidi, asi cestou projdou kolem zrcadla nebo své manželky.
Ženy jsou na tom trochu hůř. Většina z nich umí odhadnout svojí velikost, to je dobré, ale styl mají veškerý žádný. Unylé outfity složené z tmavých kalhot a jednobarevné halenky nebo celkem obyčejných šatů. Líčení bývá decentní, vhodné na denní nošení, takže v pořádku. Když už chce nějaká žena zaujmout, většinou to udělá botami na podpatku nebo nějakou trochu výraznější halenkou. Zatím jsem tu nepotkala žádnou ženu, o které bych si řekla, že pochází z Bruntálu, ale ani žádnou z Paříže. Prostě nudné šedé myšky.
M&S modní vodvaz (jako je to pěkný, ale až tak v padesáti...) |
Děti tu nosí v době školního roku uniformy, mimo něj lecjaké šílenosti. Zvlášť oblíbené jsou superkrátké šortky pro holky a vytahaná trika pro kluky. Když se vrátím k uniformě, nebývá to žádná sláva. U kluků ještě většinou není tolik co zkazit, ale holky v těch vlněných sukních po kolena, většinou tak o číslo či dvě větší, vypadají prostě příšerně. Kromě toho mě zaujalo, že M&S inzeruje za výlohou, že prodává školní uniformy. Takže ani jednotné oblečení nezabrání tomu, aby děti porovnávaly, kdo má košili z M&S a kdo z nějakého dražšího obchodu nebo naopak z druhé ruky.
Nabídka v obchodech
Zásadní nedostatek kreativity je většinou vidět i v místních obchodech. Mají tu větší výběr než v Čechách, dají se tu snadněji sehnat kvalitní kousky za odpovídající cenu a také levné hadříky v Primarku. Většina však připomíná výprodej pro 50+, takže i hezká třicítka se tu obléká do vybledlých pytlů.
Na druhou stranu, já osobně neholduji výrazným módním úletům, takže bych čekala, že tu snadno seženu třeba kožené lodičky v tělové barvě (zkuste to v Čechách, já neuspěla ani se stropem kolem dvou a půl tisíce) nebo jednoduché padnoucí košile (rozuměj tedy nějakou bavlněnou nemačkavou směsovku se správně umístěnými prsními záševky a vypasováním).
Buď můj monitor hodně zkresluje a nebo je tohle opravdu ta nejhnusnější barva na světě |
Tak to bohužel. Lodičky jsem nakonec našla na internetu v Nextu, ale mají trochu vyšší a docela úzký podpatek. Pro mě celkem žádný problém, ale věřím, že pro tak polovinu žen v západním světě to znamená jasnou stopku.
Košile jsem nenašla vůbec. Dobře, abych jim nekřivdila, mají bílé a černé košile s dlouhým i krátkým rukávem a možná nějakou s modrým proužkem. Žádné další barvy, žádné pěkné střihy, o materiálech ani nemluvě. Navíc takový základ seženu i v Praze a to za stejnou, možná dokonce nižší cenu. Bohužel i sem dorazil trend volných polyesterových halenek a triček se zadní stranou ze žerzeje, nejlépe viskózového, který bude po třech vyprání na vyhození.
Všechny obrázky jsou nalinkovány z M&S
Žádné komentáře:
Okomentovat