Po týdnu dovolené v Čechách jsem zase zpátky ve Worcesteru. Británie mě konečně přivítala správným anglickým počasím, tedy deštěm, lezavou zimou a docela vysokou vlhkostí. Počasí ve Velké Británii je skutečně důležité, což se pokusím dokázat nejen tím, že vystupuje jako jedno z maturitních témat v angličtině.
Konverzační vata
Když nevíš, co říct, začni mluvit o počasí. Zatímco v Čechách je počasí naprosto zoufalý únik z konverzační tísně, v Anglii je to každodenní vážné téma k hovoru. Člověk by řekl, že když většinu roku mají teplotu vzduchu mezi deseti a dvaceti stupni a k tomu většinou prší, že se moc nebude o čem bavit, ale opak je pravdou.
Problém anglického počasí je, že je naprosto nevypočitatelné a mění se častěji než profilové fotky mých přátel na Facebooku. Ráno to vypadá, že bude krásně, v deset se zatáhne a sprchne, do oběda uschnou lavičky, odpolední káva proprší a z práce člověk jede proti ostrému sluníčku a proklíná se, že si v kanceláři zapomněl sluneční brýle.
Kromě rychlého střídání sluníčka a přeháněk se nebe nad Anglií umí zatáhnout i na celý den a i v červenci je venku hnusně, vlhko, fouká studený vítr a doma člověk hledá, kam uklidil tu báječnou teplou deku na zahřátí během dlouhých zimních večerů. V ideálním případě se večer oblačnost konečně protrhá a modré nebe se směje zmrzlému středoevropanovi do ksichtu.
Těžký život rosniček
Dělat v Anglii moderátorku relace o počasí není úplně záviděníhodná práce. Nikdo moc nevěří tomu, co se říká, i když dle mých pozorování je předpověď z ranního vysílání většinou velmi přesná, a to většinou i na tři dny dopředu.
Také slovní zásoba takové rosničky není úplně jednoduchá. Nestačí říct jen, že bude pršet nebo svítit sluníčko, ale je potřeba použít správné slovíčko pro mžení, mrholení, přeháňku, trvalý déšť, bouřku... Ne, že by český jazyk neměl také spoustu výrazů pro popis počasí, ale ty anglické mají aspoň pro mě úplně jiný zvuk a příchuť. Sunny spells, light showers, foggy, muggy drizzle... Mám pocit, že popisují nějakou pohádkovou bytost a ne to, jak zítra bude.
V neposlední řadě musí taková hlasatelka popsat počasí v celé Británii, která sice není úplně obrovská , ale tím, že leží u moře je na jihu úplně jinak než na severu a na západě jinak než na východě. Obecně se dá říct, že ve Skotsku v podstatě pořád prší a stejně tak v Severním Irsku. Anglie a Wales jsou slunečnější a okolí Londýna je také průměrně nejteplejší. Worcester leží spíš v západní části Anglie, u hranic s Walesem a i když jsme docela na jihu, je tady zatím většinou kolem dvaceti stupňů, což je na mě docela zima. Kolem Londýna bývá i o pět stupňů víc. Na jižním pobřeží se dokonce dá občas i koupat, nebo se aspoň hrdinně povalovat na pláži a nemít husí kůži. No moc tomu nevěřím.
Já tu mám zatím na počasí štěstí a v zásadě tu skoro neprší. Jsem tu už čtyři týdny a za tu dobu propršely maximálně čtyři dny, což není vůbec špatné skóre. Kdybyste náhodou chtěli jet do Anglie a zažít opravdický anglický déšť, zkuste Buxton. Krásné městečko uprostřed Peak District (národní park), kde prší v podstatě pořád. Naopak prý nejvíce sluníčka a nejvyšších teplot si užijí na Jersey, což je malý ostrov na jihovýchod od Velké Británie. Z míst na hlavním ostrově pak vyhrávají Eastbourne a Bognor, která jsou známa především jako letní dovolenková střediska.
Konverzační vata
Když nevíš, co říct, začni mluvit o počasí. Zatímco v Čechách je počasí naprosto zoufalý únik z konverzační tísně, v Anglii je to každodenní vážné téma k hovoru. Člověk by řekl, že když většinu roku mají teplotu vzduchu mezi deseti a dvaceti stupni a k tomu většinou prší, že se moc nebude o čem bavit, ale opak je pravdou.
Problém anglického počasí je, že je naprosto nevypočitatelné a mění se častěji než profilové fotky mých přátel na Facebooku. Ráno to vypadá, že bude krásně, v deset se zatáhne a sprchne, do oběda uschnou lavičky, odpolední káva proprší a z práce člověk jede proti ostrému sluníčku a proklíná se, že si v kanceláři zapomněl sluneční brýle.
Kromě rychlého střídání sluníčka a přeháněk se nebe nad Anglií umí zatáhnout i na celý den a i v červenci je venku hnusně, vlhko, fouká studený vítr a doma člověk hledá, kam uklidil tu báječnou teplou deku na zahřátí během dlouhých zimních večerů. V ideálním případě se večer oblačnost konečně protrhá a modré nebe se směje zmrzlému středoevropanovi do ksichtu.
| V únoru byly ve Worceseteru každoroční povodně. Letos trvaly dva měsíce. |
Dělat v Anglii moderátorku relace o počasí není úplně záviděníhodná práce. Nikdo moc nevěří tomu, co se říká, i když dle mých pozorování je předpověď z ranního vysílání většinou velmi přesná, a to většinou i na tři dny dopředu.
Také slovní zásoba takové rosničky není úplně jednoduchá. Nestačí říct jen, že bude pršet nebo svítit sluníčko, ale je potřeba použít správné slovíčko pro mžení, mrholení, přeháňku, trvalý déšť, bouřku... Ne, že by český jazyk neměl také spoustu výrazů pro popis počasí, ale ty anglické mají aspoň pro mě úplně jiný zvuk a příchuť. Sunny spells, light showers, foggy, muggy drizzle... Mám pocit, že popisují nějakou pohádkovou bytost a ne to, jak zítra bude.
V neposlední řadě musí taková hlasatelka popsat počasí v celé Británii, která sice není úplně obrovská , ale tím, že leží u moře je na jihu úplně jinak než na severu a na západě jinak než na východě. Obecně se dá říct, že ve Skotsku v podstatě pořád prší a stejně tak v Severním Irsku. Anglie a Wales jsou slunečnější a okolí Londýna je také průměrně nejteplejší. Worcester leží spíš v západní části Anglie, u hranic s Walesem a i když jsme docela na jihu, je tady zatím většinou kolem dvaceti stupňů, což je na mě docela zima. Kolem Londýna bývá i o pět stupňů víc. Na jižním pobřeží se dokonce dá občas i koupat, nebo se aspoň hrdinně povalovat na pláži a nemít husí kůži. No moc tomu nevěřím.
 |
| Opalování v Anglii odborníci doporučují pod dekou a s horkým čajem v termosce |
Žádné komentáře:
Okomentovat