Panorama

Panorama

středa 22. července 2015

Krátký příspěvek o dlouhé procházce

V sobotu mě navštívila kamarádka z Nizozemí a společně jsme vyrazily na výlet po Malvern Hills. Tyhle kopečky se nachází hned vedle městečka, kde jsem viděla divadelní představení Father, o kterém jsem psala dříve.

Malá hora s velkým rozhledem

Nejvyšší vrchol Malvern Hills měří pouhých 425 metrů, což je ještě méně než Říp a vůbec asi každý kopec, který v Čechách stojí za řeč. Přesto nabízí daleký rozhled, při dobrém počasí (které tu prý bývá o Vánocích a na svatého Dyndy) je vidět až k moři a snad i na Snowdonii ve Walesu. Nachází se na hranici mezi Anglií a Walesem, první je úplně placatá, druhý je v nejbližším okolí jen lehce zvlněný. Abych to upřesnila, Malvern Hills je v podstatě jen jediný hřeben začínající na severu originálně pojmenovaným vrcholem Northern Hill a končící na jihu kdo-ví-čím.

Daleký rozhled do placaté Anglie
Vyrážely jsme z železniční zastávky v Great Malvern situované ve výšce pouhých 89 m. n. m. a náš výstup jsme zahájily právě na Northern Hill, i když tu jsme jen obešly, protože na vrchol pořádná cesta nevede. Pokračovaly jsme přes Sugar Loaf (něco jako Bochník cukru) a přes něj vyšplhaly na Worcestershire Beacon, zmiňovaný nejvyšší vrchol.

Tady začala trochu tlačenice. Na anglické poměry krásný víkendový den (foukalo jako blázen, ale nepršelo, občas dokonce i zasvítilo sluníčko, jinak ale tak kolem 18°C) využila snad půlka místních k výletu na svojí oblíbenou hroudu. Výhoda byla, že se nám dostalo zajímavého výkladu k výhledu a díky tomu jsme aspoň trochu věděli, kam a na co koukat.

Vrchol Worcestershire Beacon
Jeden zcela obyčejný pán se s námi na chvíli zakecal a ukázal nám v dálce zřetelný slušně vysoký obelisk a navíc řekl, že je jen kousek o místa, kam se chystáme. Náš zájem byl vzbuzen a důvod ke konečnému počtu ušlých kilometrů je tímto prozrazen. Mimochodem, když ten pán odcházel, tak jsme si všimly, že má místo jedné nohy protézu. A nebyl to jediný člověk s tělesným postižením. Angličané prostě milují procházky a výlety po okolí. Na rozdíl od Čechů ale preferují pouze půldenní výlety bez batůžku a s polední zastávkou v nejbližším zájezdním hostinci (Inn nebo Free house).

Vzhůru k dortu a ještě dál

Odtud jsme po zvlněném hřebeni pokračovaly k našemu hlavnímu cíli s názvem British Camp, tedy Britský tábor. jedná se opět o kopec, který už zdálky vypadá trochu zvláštně. Jeho tvar připomíná (rozšlápnutý) patrový dort. Nejde však o ojedinělý přírodní útvar, ale o pozůstatky starověkého osídlení. Kdysi tu bývala pevnost z Doby železné, divný tvar je způsoben pozůstatky valů, které byly vytvořeny na obranu. Kromě toho jsou dodnes patrná místa, na kterých prý stály domky. Kromě toho na vrcholu někdy v jedenáctém století (plus minus dvě stě let) snad stál nějaký hrad, ale z něj se kromě příkopu také nic nezachovalo.

Zelený dortík
A odtud už byl na dohled obelisk, pro změnu z devatenáctého století vztyčen na památku nějakého místního lorda (jeho synem?). Když už tam stál a měl věnováním popsanou pouze jednu stranu, postupem času toho využily další potomci a připsali další věnování.



Zpátky jsem se za pomoci navigace (zapomeňte na dobře značené cesty) prokousaly zpátky pod British Camp, daly si oddechovou zmrzlinu a z posledních sil dokončily naši pouť zpět na nádraží v Great Malvern.

Žádné komentáře:

Okomentovat