Většina mých přátel čte a stejně jako já si život bez knížek neumí představit. Tímto příspěvkem u nich doufám vzbudím aspoň trochu závisti. V sobotu jsem se vydala do Hay-on-Wye, které se už i na cedulích u silnice označuje jako "Town of Books", město knih.
Nemilé přivítání
Na začátku byl jeden bláznivý chlapík, který si v Hay otevřel antikvariát. Ve Spojených státech se zavíraly nějaké knihovny a on se rozhodl knihy z nich zachránit a převést je do welšského městečka. Projekt zaujal další obchodníky s knihami a postupně tu bylo otevřeno více než dvacet obchodů s knihami, především antikvariáty, někdy v kombinaci i s novými knihami. Kromě toho tu jednou ročně probíhá i knižní festival. Doufám že se mi povede se na něm příští rok objevit!
Když jsem se o tohle městečku dozvěděla, okamžitě se stalo červenou položkou na mém seznamu toho, co tady musím navštívit. A protože v neděli mají některé obchody zavřeno, vydala jsem se tam tuhle (mojí poslední) sobotu.
Na úvod si to u mě Hay hodně rozlilo. Já mám prostě na to parkování štěstí. Zaparkuji na parkovišti pro návštěvníky (400 míst, v podstatě plné už v deset dopoledne) a vydám se k parkovacímu automatu. Poslední pětilibrovku, co mám v hotovosti, rozměním u člověka, který se mnou čeká ve frontě, a za chvíli už přicházím k automatu.
Na začátek musím odběhnout ještě ke svému autu a zapamatovat si poslední tři písmena espézetky, které po mě automat chce zadat. Pak už přejdu k placení. S vědomím, že automat nevrací ho krmím třiceti pencemi navíc, to mě nezabije a na desetníky už to měnit nebudu. V tom ta mrcha sežere jednu mojí libru a vůbec jí nezapočítá do sumy, co už jsem zaplatila. Ostatní čekající mi pomáhají nadávat automatu a i ho trochu zmlátit, ale nic nezabírá a já musím přihodit další peníz. Už nemám libru, takže tam musím hodit dvoulibrovku. Tu to naštěstí vezme a já odcházím s parkovacím lístkem na celý den, který mě místo 3,20 stál 5,50.
Antikvariát kam se podíváš
Hned v první ulici se krčí nenápadný antikvariát a já do něj zapadám s nadějí, že rychle zapomenu na parkovací příkoří. Nabízí tradiční všehochuť od historických románů po sci-fi a nechybí ani odborná sekce například s knížkami o rybářství nebo vláčcích.
Nenašla jsem nic speciálního, ale pár autorů mě zaujalo a tak jsem koukla, kolik tu jeden obyčejný výtisk stojí. A byla jsem podruhé nemile překvapena. Obyčejný, tenký paperback a chtějí za něj dvě libry? A hardbacky jsou klidně i za pět nebo víc liber?
Vyšla jsem z obchodu a pomalu postupovala městečkem. Navštívila jsem pár dalších obchůdků a vybrala si jednoho Pratchetta (dárek) a B Is for Beer od mého oblíbeného Toma Robbinse. Obojí v pevné vazbě a dohromady za asi šest liber. Nebyl to asi nákup století, ale už z principu jsem nechtěla odjet s prázdnou.
Za atmosférou, ne na nákupy
Pořád mi ale vrtalo hlavou, proč sem lidé jezdí, když ty knihy jsou celkem drahé a městečko není krása sama. Došlo mi to, když jsem vešla do obchodu, který se specializuje na dětské knížky. Měli spoustu celkem obyčejných kousků, ale také nepřeberné množství prvních vydání, kompletní série od Enid Blytonové (když jsem chodila do primy, četli jsme to všichni!) a spoustu ilustrovaných skvostů z minulých dekád i se stovkou na krku (věkem či cenovkou).
A pak přišly další obchody. S poezií, s ezoterickou literaturou nebo s hororovým koutkem natřeným na černo a gumovým netopýrem u stropu. Jednou jsem se zastavila někde vepředu u pokladny a zaposlouchala jsem se do rozhovoru zákazníka s pokladní, o nějakém novém vydání jakéhosi románu. Diskutovali o tom, jestli je lepší, než to předchozí, jaký byl náklad prvních výtisků a jestli náhodou nemají jinou knížku stejného autora. Bohužel neměli, ale zákazník byl poslán do jiného obchodu, kde by snad něco mít mohli.
Dalším unikátem jsou "honesty bookshops", tedy "počestná knihkupectví". V podstatě jde o police někde na ulici, kde místo pokladny najdete jenom kasičku, do které se hází peníze. Padesátník za paperback, libra za knihu v pevné vazbě. Samozřejmě tu nenajdete žádné knihy známých autorů, ani nic v extra dobré kondici, ale třeba tu budou mít zrovna něco, co vás zaujme (což bohužel nebyl můj případ).
V Čechách máme spoustu antikvariátů, kde si člověk popovídá s jejich majitelem, u spousty z nich se válí krabice s knihami zdarma nebo do dvaceti korun. V Hay-on-Wye nenajdete nic, co by se nedalo najít někde jinde. Ale ta koncentrace je obdivuhodná a vyplatí se kvůli ní cestovat padesát mil z Worcesteru a nakonec i zaplatit to nešťastné parkování.
Nemilé přivítání
Na začátku byl jeden bláznivý chlapík, který si v Hay otevřel antikvariát. Ve Spojených státech se zavíraly nějaké knihovny a on se rozhodl knihy z nich zachránit a převést je do welšského městečka. Projekt zaujal další obchodníky s knihami a postupně tu bylo otevřeno více než dvacet obchodů s knihami, především antikvariáty, někdy v kombinaci i s novými knihami. Kromě toho tu jednou ročně probíhá i knižní festival. Doufám že se mi povede se na něm příští rok objevit!
 |
| Kromě knihkupectví je tu i spousta vetešnictví a obchodů s domácími ptákovinkami |
Na úvod si to u mě Hay hodně rozlilo. Já mám prostě na to parkování štěstí. Zaparkuji na parkovišti pro návštěvníky (400 míst, v podstatě plné už v deset dopoledne) a vydám se k parkovacímu automatu. Poslední pětilibrovku, co mám v hotovosti, rozměním u člověka, který se mnou čeká ve frontě, a za chvíli už přicházím k automatu.
Na začátek musím odběhnout ještě ke svému autu a zapamatovat si poslední tři písmena espézetky, které po mě automat chce zadat. Pak už přejdu k placení. S vědomím, že automat nevrací ho krmím třiceti pencemi navíc, to mě nezabije a na desetníky už to měnit nebudu. V tom ta mrcha sežere jednu mojí libru a vůbec jí nezapočítá do sumy, co už jsem zaplatila. Ostatní čekající mi pomáhají nadávat automatu a i ho trochu zmlátit, ale nic nezabírá a já musím přihodit další peníz. Už nemám libru, takže tam musím hodit dvoulibrovku. Tu to naštěstí vezme a já odcházím s parkovacím lístkem na celý den, který mě místo 3,20 stál 5,50.
 |
| Za hradbami čeká překvapení |
Hned v první ulici se krčí nenápadný antikvariát a já do něj zapadám s nadějí, že rychle zapomenu na parkovací příkoří. Nabízí tradiční všehochuť od historických románů po sci-fi a nechybí ani odborná sekce například s knížkami o rybářství nebo vláčcích.
Nenašla jsem nic speciálního, ale pár autorů mě zaujalo a tak jsem koukla, kolik tu jeden obyčejný výtisk stojí. A byla jsem podruhé nemile překvapena. Obyčejný, tenký paperback a chtějí za něj dvě libry? A hardbacky jsou klidně i za pět nebo víc liber?
Vyšla jsem z obchodu a pomalu postupovala městečkem. Navštívila jsem pár dalších obchůdků a vybrala si jednoho Pratchetta (dárek) a B Is for Beer od mého oblíbeného Toma Robbinse. Obojí v pevné vazbě a dohromady za asi šest liber. Nebyl to asi nákup století, ale už z principu jsem nechtěla odjet s prázdnou.
 |
| Moje úlovky |
Pořád mi ale vrtalo hlavou, proč sem lidé jezdí, když ty knihy jsou celkem drahé a městečko není krása sama. Došlo mi to, když jsem vešla do obchodu, který se specializuje na dětské knížky. Měli spoustu celkem obyčejných kousků, ale také nepřeberné množství prvních vydání, kompletní série od Enid Blytonové (když jsem chodila do primy, četli jsme to všichni!) a spoustu ilustrovaných skvostů z minulých dekád i se stovkou na krku (věkem či cenovkou).
A pak přišly další obchody. S poezií, s ezoterickou literaturou nebo s hororovým koutkem natřeným na černo a gumovým netopýrem u stropu. Jednou jsem se zastavila někde vepředu u pokladny a zaposlouchala jsem se do rozhovoru zákazníka s pokladní, o nějakém novém vydání jakéhosi románu. Diskutovali o tom, jestli je lepší, než to předchozí, jaký byl náklad prvních výtisků a jestli náhodou nemají jinou knížku stejného autora. Bohužel neměli, ale zákazník byl poslán do jiného obchodu, kde by snad něco mít mohli.
 |
| Sluníčko a bouřka na obzoru, hodinová věž v popředí |
V Čechách máme spoustu antikvariátů, kde si člověk popovídá s jejich majitelem, u spousty z nich se válí krabice s knihami zdarma nebo do dvaceti korun. V Hay-on-Wye nenajdete nic, co by se nedalo najít někde jinde. Ale ta koncentrace je obdivuhodná a vyplatí se kvůli ní cestovat padesát mil z Worcesteru a nakonec i zaplatit to nešťastné parkování.
Žádné komentáře:
Okomentovat